|
|
Změny vegetace suchých trávníku a teplomilných lesů a druhové vlastnosti tyto změny vysvětlující
Míšek, Vojtěch ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Větvičková, Anna (oponent)
Vápnomilné suché trávníky a na ně navazující teplomilné opadavé lesy jsou z hlediska biodiverzity významnými biotopy. Po dlouhou dobu byly tyto biotopy utvářeny činností člověka. Trávníky byly paseny, případně sečeny, v lesích se pařezilo a vyhrabával se opad. Opuštění těchto tradičních postupů je v současnosti hlavní příčinou ohrožení obou biotopů. Návrat k těmto způsobům managementu je zásadní pro obnovu a ochranu daných společenstev. V bakalářské práci se kromě charakteristiky suchých trávníků a opadavých lesů a faktorů, které ovlivňují vegetaci těchto biotopů, zabývám druhovými vlastnostmi, které mohou pomoci vysvětlovat a predikovat tyto změny. Klíčová slova: xerotermní trávníky, teplomilné lesy, změny vegetace, druhové vlastnosti.
|
|
|
Lesní vegetace východního Polabí v polovině 20. století a dnes
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Práce popisuje změnu vegetace opadavých lesů ve východním Polabí mezi obdobími 1958-1968 a 2011-2013. Důraz je kladen na bylinné patro. Z nížinných lesů mírného pásu Evropy a Severní Ameriky jsou dokumentovány posuny vegetace k eutrofnější a mezičtější, způsobené převážně změnou lesního hospodaření a depozicí atmosférických sloučenin, z některých území také vlivem zvěře. Výzkum probíhal metodou opakování fytocenologických snímků. Jako referenční data byly použity snímky ze 190 lesnických typologických ploch, poskytnuté Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, které se podařilo velmi přesně lokalizovat - ve 43 % případů byla dohledána původní půdní sonda. Zjištěn byl posun vegetace směrem k náročnější na živiny, stínomilnější a vlhkomilnější; vegetace se částečně ruderalizovala. K tomuto posunu dochází na úrovni jednotlivých druhů, jejich společenstev i fytocenologických svazů. Bioindikačně bylo zjištěno také zvýšení pH půdy. Výrazně se zvýšila pokryvnost keřového patra a semenáčků dřevin. Dále byla prokázána biotická homogenizace vegetace bylinného patra. Celkový počet druhů a druhová bohatost na plochách se však nezměnily. Zjištěné změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin dusíku a extenzifikací lesního hospodaření: v lesích se hromadí biomasa a živiny, hlavně dusík. Na podsouboru ploch...
|
|
|
Lesní vegetace východního Polabí v polovině 20. století a dnes
Pospíšková, Marie ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Práce popisuje změnu vegetace opadavých lesů ve východním Polabí mezi obdobími 1958-1968 a 2011-2013. Důraz je kladen na bylinné patro. Z nížinných lesů mírného pásu Evropy a Severní Ameriky jsou dokumentovány posuny vegetace k eutrofnější a mezičtější, způsobené převážně změnou lesního hospodaření a depozicí atmosférických sloučenin, z některých území také vlivem zvěře. Výzkum probíhal metodou opakování fytocenologických snímků. Jako referenční data byly použity snímky ze 190 lesnických typologických ploch, poskytnuté Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, které se podařilo velmi přesně lokalizovat - ve 43 % případů byla dohledána původní půdní sonda. Zjištěn byl posun vegetace směrem k náročnější na živiny, stínomilnější a vlhkomilnější; vegetace se částečně ruderalizovala. K tomuto posunu dochází na úrovni jednotlivých druhů, jejich společenstev i fytocenologických svazů. Bioindikačně bylo zjištěno také zvýšení pH půdy. Výrazně se zvýšila pokryvnost keřového patra a semenáčků dřevin. Dále byla prokázána biotická homogenizace vegetace bylinného patra. Celkový počet druhů a druhová bohatost na plochách se však nezměnily. Zjištěné změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin dusíku a extenzifikací lesního hospodaření: v lesích se hromadí biomasa a živiny, hlavně dusík. Na podsouboru ploch...
|
|
|
Lesní vegetace Českého krasu mezi režimy tradičního hospodaření a novodobou ochranou
Veverková, Alina ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Petřík, Petr (oponent)
Vegetace bylinného patra temperátních lesů prochází v posledních desetiletích rozsáhlými změnami dokumentovanými z různých oblastí Evropy a Severní Ameriky. V lesích nižších nadmořských výšek dlouhodobě ovlivňovaných člověkem, tzv. nížinných lesích, jsou za hlavní faktory změn považovány změna tradičního hospodaření a depozice dusíkatých sloučenin, v některých územích také vliv zvěře. V této práci byly studovány změny vegetace bylinného patra v polopřirozených lesích Chráněné krajinné oblasti Český kras, kde nejvýraznější změnou prostředí byl přechod od historicky převládajícího pařezinového hospodaření k pěstování vysokého lesa. Od pařezinového způsobu hospodaření se zcela upustilo kolem poloviny 20. století. Výzkum probíhal metodikou opakování fytocenologických snímků na nepřesně lokalizovaných plochách, pocházejících právě z poloviny 20. století. Jako metodická otázka práce bylo posouzení možné chyby ve výsledcích vlivem nepřesné lokalizace opakovaných snímků. Zachycené změny vegetace jsou v mnohém v souladu s jinde pozorovanými trendy. Podmínky prostředí se posunuly směrem k více stinným a živinově bohatším lesům. Složení vegetace se změnilo ve prospěch druhů pozdní sukcese - přibyly stínomilné a nitrofilní druhy rostlin. Pozorován byl mírný pokles celkové diverzity a zvýšení alfa-diverzity na plochách....
|
host ::
RSS.